V přímém přenosu jsme mohli sledovat představení, o němž se do té doby šlo domnívat, že se může odehrát snad jen v Itálii v dobách největší slávy mafie anebo v dávnějších časech v některém obzvlášť zkorumpovaném městě divokého Západu.
Kalousek se angažuje proti vydání ministryně obviněné z podvádění při obchodu, se kterým nemá nic společného. Kalousek volá vyšetřovateli. Kalousek volá policejnímu prezidentovi. Kalousek podává na obvolávané stížnost. Kalousek pronásledovaný. Kalousek zamračený. Kalousek zpocený.
Klíčový svědek kauzy obviněný z korupce. Klíčový svědek přicházející o prověrku. Klíčový svědek zatčený na svém pracovišti za účasti speciální jednotky a obviněný z pohlavního zneužití čtrnáctileté dívky.
Byly by to pěkné záběry v detektivce, je to ale realita. Česká republika dělá dojem mafiánského státu – tím spíš, že Kalousek je stále ministr financí. Je mu už všechno jedno a pokládá svou ministerskou funkci prostě za luxusní únik před spravedlností, anebo počítá s tím, že mu projde cokoli?
Těžko říct. Nesnesitelný pocit, že politice vládne mafie, ale není trvale udržitelný. Léto s neposedným kovbojem může také znamenat přípravu na podzim, během nějž proti zkorumpovaným politikům patrně zkusí vystoupit někteří občané v roli šerifů.
Jsou tací, kteří se na to chystají už dnes. Agromagnát Andrej Babiš založil vlastní politickou stranu i vlastní týdeník 5+2 a hodlá právě na odporu ke korupci odstartovat politickou kariéru. Až zvítězí, bude prý Česko „řídit jako svoji firmu“. Znamená to, že ve státě budou platit vztahy nadřízenosti a podřízenosti namísto občanské rovnosti? Že všichni budou podléhat vrchnímu manažerovi? A lze si představit, že jeden z nejbohatších mužů v ČR neměl s korupčním systémem dosud nic společného?
Zvlčilí kovbojové jsou nesnesitelní. Ale s některými šerify může být ještě hůř.
