Edith Nawakwi je součástí nejelitnější skupiny žen na světě. Bývalá zambijská ministryně financí nyní vede opoziční stranu Fórum pro rozvoj demokracie a je horkým tipem na vítěze v prezidentských volbách. Je známá jako tvrdá a přímočará politická osobnost, především díky volební prezidentské kampani, kterou vedla proti bývalému prezidentu Fredericku Chilubovi v roce 2000. Dnes už se dvakrát rozmyslí, než se vyjádří veřejně.

V lednovém rozhlasovém interviewu kritizovala vládní manipulaci s cenami topiv a paliv. O pár dní později se v celostátní televizi objevil Chris Chalwe, předseda ligy mládí, což je mládežnická organizace řízená vládní stranou Hnutí za mnohostranickou demokracii, a v přímém přenosu vyhrožoval padesátileté političce, že pokud nenechá hloupých řečí na adresu současného zambijského prezidenta, bude znásilněna ne jedním, ale hned několika muži zároveň.

 „Jenom proto, že jsem žena, mohou vystoupit a veřejně mi vyhrožovat skupinovým znásilněním, znám je, dříve tihle mladíci nosili mačety," říká. Všeobecnému veřejnému pobouření, které televizní vystoupení vyvolalo, přidal ještě prezident Rupiah Banda svou zjevnou nechutí distancovat se od tohoto výlevu. Chrise Chalweho nikdo z práce nevyhodil, ani nepohnal k zodpovědnosti. Podle několika zambijských novin mu naopak prezident za zavřenými dveřmi vyjádřil podporu. Edith Nawakwi podala trestní oznámení, ale bylo jí řečeno, že vyhrožování násilím není zločin.

Lidskoprávní aktivisté v Zambii považují incident za příkladnou ukázku demonstrující v místní kultuře běžný postoj, že sexuální násilí je beztrestné. Pro Nawakwi je to příklad hluboce zakořeněného odporu k ženám, které se odváží zpochybnit výsadní mocenské postavení mužů. „V Zambii obecně platí, že pokud vás muž nedokáže překonat argumentačně, sníží se na úroveň, na kterou klesl Chris Chalwe," říká. „Kam Afrika dospěla v oblasti rozvoje občanských práv je zřejmé právě z toho, že stále vidíte muže, kteří se nedokáží důstojně vyrovnat se skutečností, že i ženy mohou dosáhnout vysokých pozic."

 „Pravdou je, že v této zemi neexistuje politická vůle zajistit adekvátní zastoupení žen v politickém procesu," říká Matrine Chuulu, regionální koordinátorka místní pobočky organizace Ženy a zákon v Jižní Africe (WLSA), organizací, která v soudních sporech zastupuje a politicky lobbuje za ženy, které zakusily genderové násilí.

Matrine Chuulu, profesí právnička, říká, že s výjimkou Jihoafrické republiky nevládnou ženy ve svých zemích hlasem, kerý by byl dostatečně slyšet.Ze dvanácti států Rozvojového společenství Jižní Afriky (SADC - sdružuje státy na jihu kontinentu) pouze JAR, Mozambik a Tanzánie dosáhly cíle, který si stanovily - obsadit třetinu rozhodujících politických funkcí ženami. Dokonce i v JAR, kde jak říká Chuulu, „Ženy a muži bojovali bok po boku proti apartheidu a ženy dosáhly významných pozic v politice, je genderové násilí stále rozšířeným jevem. Ženy jsou zneužívány muži v obou rovinách - jak ze strany úřadů, tak v osobním životě, a s tím je třeba bojovat."    

V Jihoafrické republice, kde se počet znásilnění blíží k nejvyšším na světě, vyhlásily genderové organizace po nenávistném projevu namířeném proti ženám v politice poplach. V roce 2006, během soudního procesu Jacoba Zumy obžalovaného ze znásilnění, jeho stoupenci rozpoutali hrubou a nenávistnou kampaň proti ženě, kterou zneužil a která svědčila proti němu. Soud nakonec Zumu osvobodil a jeho oběť emigrovala do Holandska, kde požádala o azyl.

Tento měsíc Jihoafrický soud pro rovnost shledal vinným Juliusa Malemu, předsedu mládežnické ligy při ANC, z vyhrožování a obtěžování. Malema ve svém nedávném projevu prohlásil, že s panem Zumou si musela dotyčná užít „hezké chvíle". Obžalobu vedla nevládní organizace bojující za práva žen.

 „Julius Malema je neobyčejně populární politik, který je přesvědčený, že mu projde cokoliv. Považoval sám sebe za nedotknutelného a ještě se mu nestalo, že by musel čelit obviněním před soudem. To ukazuje, že demokracie zrodila instituce, které účinně napomáhají ženám v boji za jejich práva. Tato kauza ženy společensky rehabilitovala a je jasným signálem všem politikům i jiným mužům, že nemohou o ženách určité věci říkat nebo s nimi určitým způsobem zacházet a přitom očekávat, že jim to projde. Současně je to příležitost pro celý právní systém posílit postavení ženy a její právní ochranu," říká Mbuyiselo Botha, vládní mluvčí. 

Výkonná národní koordinátorka výzkumné a vzdělávací nadace Ženy a zákon v Jižní Africe (WLSA) Kasese Khumalo přiznává, že v Zambii od osmdesátých let sledují pravidelný nárůst nepotrestaných násilných činů spáchaných na ženách.

 „Navenek se političtí vůdci tváří, že si přejí začlenění žen do politického procesu, ale pravdou je, že si chtějí podržet kontrolu a nehodlají se vzdát ani kousku své moci," pokračuje paní Khumalo. „K těmto lidem bychom měli vzhlížet s úctou pro jejich pokrokovost a morální integritu, ale pokud vše, čeho se nám od nich dostává, jsou výhružky násilím a lhostejnost vlády, která nechává tyto projevy bez povšimnutí, pak směřujeme do opravdu nebezpečných končin."

Edith Nawakwi nevylučuje, že se bude příští rok ucházet o prezidentský úřad, přestože mnozí vidí její šance jako mizivé. „Ženy odmítají vstupovat do politiky z různých důvodů, kulturně je to zpravidla nepřijatelné," říká. „Ale pokud budeme stát stranou, žádný muž nám nedá šanci vést zemi, musíme si to vybojovat. Jít do ulic a získávat hlasy."

Původně publikováno v Big Issue Zambia. © www.streetnewsservice.org

Rádio NP

Na stará kolena