To jsou komentáře z nové zprávy UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji) pojmenované „Investice do farmaceutické výroby v Nejméně rozvinutých zemích".

Michelle Childs, ředitelka oddělení pro politiku a podporu nevládní organizace Médecins sans Frontièrs (Lékaři bez hranic), souhlasí s výzvou UNCTAD na prodloužení platnosti výjimek z ochrany duševního vlastnictví (jako jsou patenty) pro Nejméně rozvinuté země za rok 2016. „Nejméně rozvinuté země by už nyní měly bojovat za prodloužení výjimek," řekla Michelle Childs v rozhovoru pro IPS.

Ale UNCTAD také poznamenává, že zatímco vlády by měly podporovat vznik místního farmaceutického průmyslu v chudých zemích, aby tak měly zajištěn přístup k základním lékům, splnění všech podmínek pro vstup zahraničního kapitálu může být tak obtížné, že je prakticky neproveditelný.

Do kategorie Nejméně rozvinutých zemí spadá ten stát, jehož roční HDP v přepočtu na hlavu nepřevyšuje 905 dolarů, postrádá základní ekonomické kapacity a vykazuje nízké hodnoty v měřitelných oblastech, jako je výživa, zdraví, vzdělání a gramotnost.

V současnosti je za nejméně rozvinuté považováno 48 zemí, z nichž je většina v Africe.

Navzdory enormnímu růstu a diverzifikaci globální farmaceutické produkce v posledních dvaceti letech pro většinu obyvatel v Nejméně rozvinutých zemích „zůstávají nejpotřebnější léky nedostupné", tvrdí vedoucí kolektivu autorů zprávy UNCTAD Kiyoshi Adachi, vedoucí útvaru duševního vlastnictví divize investic a podnikání UNCTAD.

Kiyoshi Adachi připomíná, že některé z prudce se rozvíjejících ekonomik, jako jsou například  Brazílie, Čína nebo Indie, dokázaly vyvinout vlastní mohutný průmysl generických léčiv založený na „jejich schopnosti kopírovat a vyrábět léky patentované jinde", a tak se stát „významnými hráči v poskytování generik rozvojovým zemím".

Nicméně Kiyoshi Adachi připojuje poznámku, že nyní se tito významní hráči „s rostoucí měrou orientují na trhy v bohatých rozvinutých zemích a v oblasti výzkumu a vývoje začínají spolupracovat s nadnárodními farmaceutickými korporacemi".

Tato změna by mohla vést k omezení nabídky generických léčiv Nejméně rozvinutým zemím.

Nejméně rozvinuté země by se s takovým vývojem mohly vyrovnat tak, že vydělají na výjimkách z patentové ochrany farmaceutických produktů patentovaných v rozvinutých zemích. Výroba těchto produktů by mohla přitáhnout přímé zahraniční investice velkých producentů generik a ulehčit tak nastalé situaci.

Vlády Nejméně rozvinutých zemí a mezinárodní investiční agentury by měly „pobídnout investory tak, aby podpora farmaceutické produkce plnila také významný veřejný zájem národního zdraví a to finančně udržitelným způsobem", navrhuje Kiyoshi Adachi.

Podle dohody TRIP (Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights - obchodní aspekty práv na duševní vlastnictví) uzavřené v rámci WTO platí výjimka pro Nejméně rozvinuté země do ledna 2016.

Trvání výjimky z úhrady patentových poplatků lze prodloužit, podmínkou je ovšem souhlas WTO.

Studie nicméně varuje, že Nejméně rozvinuté země nesplňují řadu nezbytných podmínek pro vstup přímých zahraničních investic do farmaceutického sektoru. UNCTAD sestavil podrobný seznam požadavků na průmysl a zdravotnictví, které musí Nejméně rozvinuté země uspokojit, aby u nich mohl vzniknout farmaceutický průmysl.

Požadavky jsou nejrůznější, od lidských zdrojů po základní infrastrukturu, jako je spolehlivá elektrická rozvodná síť a vodovod s pitnou vodou, nebo fungující instituce jako národní úřad pro kontrolu léčiv. Potřebný je také včasný a nízkonákladový přístup ke klíčovým vstupům, zejména farmaceutickým prekurzorům a přísadám.

Podpora zahraničních investic by se neměla omezit na běžné nástroje průmyslové politiky. Vlády Nejméně rozvinutých zemí musí zajistit, aby „pobídka přímých zahraničních investic a transferu technologií do místního farmaceutického průmyslu vyhovovala potřebám veřejného zdravotnictví".    

UNCTAD se také staví za to, aby Nejméně rozvinuté země měly povinnost zajistit právní prostředí a investoři právo na repatriaci zisků - a to přesto, že takové podmínky znamenají omezenou kontrolu kapitálových toků (tedy vyvádění zisků do daňových rájů - pozn. ed.), což sníží daňový výnos.    

Dlouhý seznam podmínek, které musí Nejméně rozvinuté země splnit, ve spojení s komparativní výhodou ostatních států dělá z návrhů UNCTAD spíše varování než pobídku k takovým snahám. Ve zprávě se přímo praví, že „nemá smysl, aby se všechny Nejméně rozvinuté země pokoušely zakládat vlastní produkci léčiv".

Michelle Childs z Médecins Sans Frontières s tím souhlasí. „Ovšem klíčovým státům se to už daří, Uganda například vydělává na velkovýrobě antiretrovirálních léků."  

 „Jde o úspěšnou spolupráci mezi Ugandou a Indií spojenou s významným transferem technologií."

Lékaři bez hranic jsou mezinárodní nezávislou humanitární organizací, která poskytuje pomoc v nouzi lidem zasaženým ozbrojenými konflikty, epidemiemi, nedostupností lékařské péče a přírodními katastrofami.

Rádio NP

Tygři v Brně