Germán Rodríguez, koordinátor Národní sítě pro výcvik a výzkum životního prostředí (REDFIA) řekl v rozhovoru pro IPS, že všechny snahy směřující k ochraně životního prostředí a přírodních zdrojů „jsou dobrá věc", ačkoliv vyjádřil výhrady k „zelené ekonomice".

Environmentální program Spojených národů (UNEP) definuje zelenou ekonomiku jako zvýšení kvality lidského života a sociální rovnosti spojené s významným omezením rizik pro životní prostředí a ekologických problémů.

„Program nezahrnuje žádné strukturální změny, protože zelená ekonomika zůstává svázána s převažujícím ekonomickým modelem, který upřednostňuje dílčí zájmy produkce; nicméně nabízí alespoň cestu směrem k ekonomice fungující ve větším souladu s přírodou," řekl Germán Rodríguez.

Guatemalský odborník je přesvědčený, že změnit současný model rozvoje je „velmi složitý počin"  a dosáhnout takové změny obnáší především  „změnu spotřebitelských návyků  a chování"  tak, aby byly v rovnováze se světem přírody. 

„Jestliže spotřebitelé přestanou kupovat určitý produkt, výrobci ho budou muset přestat vyrábět," vysvětluje.

Z pohledu Rodrígueze jsou klíčovými faktory environmentální vzdělávání mladých zajišťované Ministerstvem školství a univerzitami a vládní regulace nutící velké společnosti postarat se o odpad, který vytváří.

Pro 43 miliónů lidí ve Střední Americe jsou dopady globální spotřeby na životní prostředí  problémem, před kterým není úniku.  Zejména proto, že právě tento region je nejhůře postižen extrémními klimatickými změnami, ačkoliv sám ke světovému znečištění přispívá velmi málo.

Studie z roku 2009 Hospodářského výboru pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) pojmenovaná „Ekonomiky v Latinské Americe a Karibiku v čase klimatických změn" uvádí, že Střední Amerika přispívá ke globální produkci skleníkových plynů pouhou jednou polovinou procenta.

V roce 2009 byla Střední Amerika zasažena vážným suchem a od roku 1998 do roku 2010 třemi ničivými hurikány. Extrémní počasí, všeobecně připisované globálním změnám klimatu, zabilo tisíce lidí, stovky tisíc připravilo o střechu nad hlavou a vážně poškodilo infrastrukturu a ohrozilo sklizeň v celém regionu, zejména v Nikaragui, Hondurasu, Salvadoru a Guatemale.

Obyvatelé Střední Ameriky se ještě nevzpamatovali ze série přírodních katastrof, které dále zhoršily problém chudoby, kterou trpí přibližně polovina populace.

„V roce 2010 činil růst HDP Guatemaly 2,8 procenta, ale extrémní počasí snížilo výkon ekonomiky o 2,3 procenta. O jakém hospodářském růstu tedy lze mluvit, když nebereme vážně faktor environmentálních změn?" ptá se Germán Rodríguez.

Podle Ricarda Navarra ze salvadorské environmentální organizace propagující šetrné technologie CESTA/Friends of the Earth  platí, že „pokud bude nekriticky přijímáno paradigma víc vyrábět a víc konzumovat, výsledky dosažené zelenou ekonomikou budou sotva postřehnutelné."

„Zelená ekonomika ve skutečnosti redukuje dopady na životní prostředí každého dolaru vynaloženého v rámci produkce nebo spotřeby, ale když produkce nebo spotřeba roste, prospěch mizí," sdělil IPS.

Ricardo Navarro dále řekl, že musí vzniknout nový politický a ekonomický systém založený na harmonickém vztahu s přírodou.

„To znamená, že musíme omezit produkci i spotřebu na úroveň, kterou nám příroda dovolí, zejména v oblasti využívání přírodních zdrojů a produkce odpadu, a současně musíme zajistit respekt k základním lidským právům."

Aby zmírnily dopady na životní prostředí, středoamerické státy změnily v různých oblastech produkce svou politiku. Například  Kostarika zvládla vyrábět osmdesát procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Sousední Nikaragua má v plánu vyrábět v roce 2016 devadesát procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů , zatímco Guatemala slibuje pokrýt produkci elektřiny do roku 2022 z devadesáti devíti procent z obnovitelných zdrojů.

Ovšem environmentalisté zpochybňují proveditelnost těchto plánů a říkají, že i kdyby bylo cílů dosaženo, ke skutečně zelené ekonomice bude ještě hodně daleko.

Podle Eddieho Gallegosa z asociace starostů za záchranu jezera v jícnu sopky Laguna de Apoyo  (AMICTLAN) v Nikaragui  „regionální vlády debatují,  jak zavádět politiku rozvoje a přitom chránit přírodní zdroje, "ale mocné soukromé zájmy se aktivně brání a budou nesmlouvavě bojovat proti zelené ekonomice."

Eddie Gallegos  se staví za změnu spotřebitelských návyků, tedy „vlastníme-li čtyři páry bot, měli bychom se sami sebe ptát, jestli potřebujeme všechny čtyři."

„Klíčem je snížit spotřebu těch, co nakupují příliš mnoho, a zpomalit průměrný přírůstek obyvatelstva," uzavírá Eddie Gallegos.

Guatemalský ekonom Fernando Carrera IPS řekl, že ochrana životního prostředí a ekonomická produktivita jsou stejně významné.

„Čína dokazuje, že podřízení všeho k zajištění ekonomického růstu bez ohledu na dopady na životní prostředí a rozvoj chudoby vytváří obrovské množství znečišťujících látek jak doma, tak ve zbytku světa, takže rostou pochybnosti o účinnosti opatření na ochranu životního prostředí," varuje Fernando Carrera.

Podle Fernanda Carrery je na čase nahradit kapitalistický ekonomický model něčím jiným, „i když lidstvo zatím nic efektivnějšího nevymyslelo," konstatuje  smutně.

Rádio NP

Sluníčko v úřednické čtvrti