NP č.504 > Téma číslaExotikaLibor Hruška

Nejlepší bratislavská restaurace? Čárda v maďarském Dunakiliti, žertuje můj kamarád, Peter Martinko z Bratislavy. Nadsázka, ale ne zas tak velká, tohle můžeme my Pražáci Bratislavanům opravdu jenom tiše závidět.

Zatímco my to máme kamkoli daleko, Peter se může sebrat a na otočku si zajet na perkelt do Maďarska nebo na řízek do Vídně. Pro větší názornost jsme si v redakci spárovali mapy obou měst a bratislavské geografické reálie přenesli do středních Čech. Za průsečík map, střed města, bod nula jsme v Praze i Bratislavě zvolili Hrad.


Začněme vazbou Bratislava-Vídeň. Věže Svatoštěpánského dómu trčí do nebe 54,5 kilometru vzdušnou čarou od bratislavské „obrácené stoličky", okraje obou měst jsou od sebe vzdálené pouhých 31 kilometrů. Cesta mezi Bratislavou a Vídní se dá autem stihnout zhruba za půlhodinu, na katamaránu, který pendluje po Dunaji, za 75 minut. Do Rakouska jsou to od Bratislavského hradu nějaké tři kilometry, v Praze by se hranice táhly Břevnovem, benediktinské opatství by už bylo na Západě. A Vídeň samotná? Ta na naší dvojmapě začíná v Křivoklátských lesích.

 

Pak tu máme Maďarsko, kam se dá třeba z Petržalky sjet na oběd i o polední pauze. Na alternativní mapě je hranice Maďarska těsně za Prahou, někde u Jesenice, nejbližší termální lázně Mosonmagyaróvár se kryjí s Týncem nad Sázavou. Atrakce, jejichž návštěvu si Pražák musí tvrdě vybojovat za volantem, se najdou i uvnitř Bratislavy. S lyžováním je to sice dnes na svazích hory Kamzík bída, ale v minulosti tu bývalo několik sjezdovek, a dokonce i skokanský můstek. To vše čtyři a půl kilometru severně od Hradu, pro představu, v Praze by to bylo v místech, kde silnice od Vltavy šplhá nahoru na Suchdol. Poslední položka: koupání. Nejbližší velké štěrkovny leží na sídlištích východně od centra Bratislavy. Pro Pražáky: uprostřed Holešovic.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Zmrzlina & kozy / Martin Selner > NP č.504 > Jiné čtení Nastupuju s dětmi do autobusu. Probíhá standardní scénář, kdy nás půlka autobusu chce pustit sednout a ta druhá půlka se tváří, že nás nevidí. Beru děti na zvířecí farmu, aby taky viděly, že existují i jiná zvířata než tučňáci z Madagaskaru. číst dále Martina Pauková / Věra Mezuláníková > NP č.504 > Téma čísla S Martinou Paukovou jsem si povídala v Berlíně na festivalu ilustrace. Mrkněte se na její web, dojde vám, že tohle není jen tak. Martina je největší středoevropská ilustrátorská star. Její práce najdete v magazínech jako Wired, Bloomberg nebo Forbes. číst dále Taláršou / Jan Stern > NP č.504 > Fejeton Za mého mládí bylo možno v televizi spatřit leccos. Třeba jste sáhli do takového rukávu a nahmátli jste tam pračku, ledničku, v ideálním případě všechno. Nebo se házely koule do takového velkého klobouku. Anebo se utkávali zaměstnanci Závodu kuličkových ložisek se zaměstnanci Textilany, aby se ukázalo, kdo má lepší zaměstnance. číst dále Dobrý trh / Jan Štěpánek > NP č.504 > Téma čísla Ne, že bychom v Praze neměli skvělé trhy, farmářské, náplavkové, bleší, kdovíjaké, ale co se atmosféry, nadšení (skoro až spikleneckého) týče, Dobré trhy v bratislavské Panenské ulici a na Jakubově náměstí jsou se vším všudy skutečnou společenskou událostí. Prapůvodní smysl trhu se zde ukazuje se vším všudy. číst dále

Nejčtenější články autora

Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Pro památky vše / Libor Hruška > NP č.513 > Startér Majitele historických budov, odborníky na jejich opravy, památkáře, kunsthistoriky a širokou veřejnost propojuje už přes deset let nezisková organizace Institut pro památky a kulturu. číst dále Jubilejní háje - Les, základ státu / Libor Hruška > NP č.524 > Téma čísla Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře. číst dále