NP č.498 > Téma číslaSplněný sen archeologa?Libor Hruška

Zdeněk DragounMichal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit.

Letos na jaře uspořádal římský dopravní podnik den otevřených dveří v prostorách dokončované stanice metra San Giovanni. Stavba nové trasy C, která se má otevřít do konce roku, se táhla přes deset let, za tu dobu tady archeologové ze země vysvobodili přes 40 tisíc historických artefaktů. Část mohla skončit v některém ze stávajících muzeí, zbytek navždy zmizet v depozitáři, město se ale rozhodlo proměnit v muzeum přímo vestibul stanice San Giovanni. Pravděpodobně bude jedním z nejnavštěvovanějších muzeí světa.

Dno vestibulů je v hloubce, kam se archeolog normálně nedostane.

Co se při vykopávkách podařilo objevit v Praze? Budování prvního úseku metra ze Sokolovské (dnes Florenc) na Kačerov na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se obešlo bez větších archeologických manévrů. Odlišná situace nastala v následující dekádě, kdy se razicí štít Metrostavu zakousl i pod Staré Město. Neznamená to, že by se na céčku nenašlo vůbec nic. Asi nejznámějším artefaktem je kamenný reliéf s dvojicí lvů a znaků zavěšený dnes ve stanici I. P. Pavlova, který býval ozdobným prvkem barokního opevnění Nového Města. Nejzajímavější archeologická akce paradoxně neproběhla v historickém centru města, ale na Pankráci. S budováním linky C souvisela pouze nepřímo. „Šlo o výzkum v areálu kostela svatého Pankráce. Metro mělo vést přímo pod tímto kostelem. Záchranný archeologický výzkum v letech 1968 až 1970 zde přinesl jedno z prvních velkých překvapení. Uvnitř v interiéru barokního kostela z konce 17. století byly odkryty základy románské rotundy," vypráví specialista na románskou Prahu, archeolog Zdeněk Dragoun.


On sám se kolem výstavby pražského metra začal pohybovat po roce 1972. Kvůli účasti na demonstraci v srpnu 1969 ho jako politicky nespolehlivou osobu vyhodili z Filozofické fakulty, a tak nedostudovaný archeolog nastoupil alespoň do Průzkumové čety pražského stavebního podniku, která byla k ruce památkářům z Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. „Oficiálně jsem byl kopáč, ale neoficiálně jsem se podílel na vedení některých výzkumů," vzpomíná Dragoun. Mimochodem, archeologické pracoviště pražských památkářů bylo v šedesátých letech založeno právě kvůli výstavbě metra, v Muzeu hlavního města Prahy ani v Archeologickém ústavu Československé akademie věd totiž neměli dost lidí. „Myslím, že například muzeum mělo jenom tři archeology, navíc jen jeden z nich dělal středověk. Obhospodařovávalo celou Velkou Prahu a – nevím přesně do jakého roku – i okresy Praha-východ a Praha-západ," říká Dragoun. Archeologický ústav měl odborníků na středověk více, ale jen jeden měl na starosti pražské podhradí. Ostatní řešili Pražský hrad nebo Vyšehrad. „Ta kapacita byla skutečně velmi omezená," přidává se dlouholetý Dragounův kolega, archeolog Michal Tryml, který u pražských památkářů pracuje od roku 1973.

Středověký Můstek přežil jen díky své mimořádně šťastné poloze na okraji výkopu.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Střecha, která přežije smrt vesmíru / Darek Šmíd > NP č.498 > Novinky / Technoskop Psát katastrofické články o tom, jak se konec světa blíží a jak nás zmutované bakterie nesežerou pouze v případě, že nás dřív stihnou superinteligentní roboti přeměnit v baterky, je sice zábavné, ale zapomínat na dobré zprávy by se také nemělo. Takže tady jsou hned dvě. číst dále Ptačí zastávky / Libor Hruška > NP č.498 > Startér Bezpečné zastávky, tak se jmenuje projekt, který vloni rozjeli čeští ornitologové. Lidé na komunitní mapu zakreslují prosklené zastávky, na nichž umírají ptáci. Dobrovolníci pak tato místa upravují. číst dále Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále

Nejčtenější články autora

Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Pro památky vše / Libor Hruška > NP č.513 > Startér Majitele historických budov, odborníky na jejich opravy, památkáře, kunsthistoriky a širokou veřejnost propojuje už přes deset let nezisková organizace Institut pro památky a kulturu. číst dále Jubilejní háje - Les, základ státu / Libor Hruška > NP č.524 > Téma čísla Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře. číst dále