NP č.459 > Pošli to dálDoma budeš!Tomáš Malík

Stalo se už pravidlem, že když dojde k nějaké nešťastné události, která vlivem soustrastných živých mediálních vstupů silně zasáhne celou společnost a nejen pozůstalé, začnou se po odeznění prvních emocí hledat skrytí viníci, kteří jsou za smrt a zkázu zodpovědní. Právě to se stalo po nedávném tragickém úmrtí mladé knihovnice v městečku Horní Bříza rukou psychotického pacienta propuštěného z psychiatrické léčebny. Tu jsou na vině lékaři, kteří nasadili špatnou medikaci, tu soudci, již nenařídili nucenou hospitalizaci.

Máslo na hlavě mohou mít i poslanci, kteří nebezpečným maniakům před vražednou explozí, snadno rozpoznatelným podle zavilého pohledu a pěny u úst už někdy v období prvního stupně základní školy, nenaordinují preventivně kastraci a elektronické sledovací obojky. Vinit lze potažmo i celý systém psychiatrické péče, který příliš málo připomíná nápravná zařízení. Případně to, že v Česku není možné zakoupit si na vlastní obranu v supermarketu samopal jako ve vyspělejších demokraciích. Zdá se to jako obehraná písnička, která ničím nepřekvapí. Jak ale ukázal originální příspěvek do diskuze ze strany populárního zpravodajského portálu iDNES.cz s všeříkajícím titulkem Z knihoven jsou nebezpečná místa. I kvůli bezplatnému internetu, lze paletu viníků do nekonečna rozšiřovat.

Bohabojná léta, kdy byl virtuální svět dostupný jen těm, kteří neměli hluboko do kapsy, jsou naneštěstí pryč a přichází temné období, kdy se k mlsu blyštivé globální vesnice snaží propracovat už i „sociálně slabí“, mezi nimiž je stále více „duševně nemocných“, kteří knihovny „často navštěvují“ a „stupňují agresivitu“. Zmatený čtenář se však už nedozví, jak tenhle palčivý společenský problém řešit. Přitom je to nad slunce jasné! Internet v knihovnách zpoplatnit a chudí hned přestanou vystrkovat růžky!


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

My jsme všichni ho-ho / Jan Stern > NP č.459 > Fejeton Občas člověka pronásledují určité nutkavé představy. Člověka běžného (homo ordinaris) třeba představa, že má rozepnutý poklopec, i když nemá. Velké škody při tom nevznikají, krom toho, že si trochu unavíte ruku neustálým ohmatáváním rozkroku. Člověk hollywoodský (homo hollywoodiensis, slangově někdy též ho-ho) má nutkavé představy stejně jako člověk běžný, leč liší se tím, že mu tyto představy přinášejí nikoli malé škody, ale velké zisky. číst dále Každý má svůj příběh / Zuzana Brodilová > NP č.459 > Rozhovor S Terezou Horváthovou z dětského knižního nakladatelství Baobab jsme si v jihočeském Táboře povídali o krásných knihách, věčné angažovanosti i otroctví času. číst dále Kořeny nenávistI / Apolena Rychlíková > NP č.459 > Pošli to dál Nebývalou odvahu nebýt dnešní projevila v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce Helena Langšádlová, když na adresu uprchlických kvót prohlásila: „Nemůžeme přijmout ten systém kvót, ale máme být i odvážní a říci, že když přijmeme uprchlíky, tak že chceme přijmout křesťany, kde je větší šance, že se budou integrovat do naší společnosti.“ Výrok, který prošuměl médii bez menšího pozdvižení, přesně ukazuje, jak dalece jsme dnes schopni zajít v touze ubránit naši civilizovanou Evropu před nájezdy novodobých barbarů, tedy muslimů. Ostrakizovat kohokoliv na základě jeho náboženského vyznání by měla být minimálně od druhé světové války, jejíž konec si v dnešních dnech pompézně připomínáme, naprosto překonaná, nemyslitelná věc. Přesto však je možné – soudě podle výroku paní Langšádlové – otevřeně dělit lidi skrz jejich vyznání a ještě se tvářit, že je to jediná správná cesta jak předejít zničení všeho evropského. číst dále Položit věc na správné místo / Jiří Ptáček > NP č.459 > Kultura | Výtvarné umění Vzít předmět a někam ho položit umí každé malé dítě. Slovenská umělkyně Denisa Lehocká pokládá věci na podlahu. A přitom je všechno jinak. číst dále