Kořeny karnevalu vyrůstají z morální paniky, jež na přelomu století obklopila freetekno party. Z malých zábav pro okruh známých se tehdy postupně stávaly větší a větší akce, které začaly přitahovat pozornost nejen místních, ale také médií. Právě ony uvolnily do oběhu první reportáže o hrůzostrašných technařských mejdanech ve vyklizených vojenských prostorech, o drogách či obtěžování místních hlukem.

Také v reakci na tuto situaci se několik technařů pokusilo ukázat tvořivou a přívětivou tvář subkultury přímo v ulicích hlavního města. Na jaře 2003 jím prošel Do It Yourself karneval poprvé. Na další čtyři roky se pak stal pravidelným zpestřením jara v Praze. Když došlo k tomu, čeho se organizátoři obávali, a policejní těžkooděnci rozprášili v létě 2005 Czechtek, stal se karneval také příležitostí pro vyjádření „jiného“ nesouhlasu. Tehdy šel průvod Prahou i na podzim a lidé v maskách nejen protestovali proti policejní brutalitě, ale zároveň dávali najevo odstup od demonstrací, z nichž se brzy stal politický spektákl.

Pro některé technaře, zvyklé na podobné akce ze světa, byly pražské karnevaly zklamáním. „Vždyť je to jak maturitní taškařice,“ hlásili na adresu masek jednotlivých účastníků, které skutečně nemají jednotný koncept. Jiní by si ale bez kreativity, jež právě masky a dekorace aut přináší, nedokázali akci představit – i to je do it yourself, udělej si sám.

Zásadnější zklamání přineslo organizátorům zmasovění akce a vyčerpání původního náboje. A tak se karneval roku 2007 nekonal. Už o rok později ho však pořadatelé obnovili, tentokrát se silnějším politickým nábojem. Opět se dočkali reakcí, jež sahaly od nadšeného přijetí po odsouzení nového aktivismu jako krádeže původní myšlenky. I přesto přišlo na obnovený karneval znovu několik tisíc lidí. Jeho tématem se stala společnost dohledu a komunální šikany (včetně „akčního plánu“, jenž měl „zatočit“ s pražskými bezdomovci). Roku 2009 byl karneval součástí „Týdne nepřizpůsobivosti“ na podporu lidí vylučovaných ze společnosti a squatterů a roku 2010 mířil proti utahování šroubů a reformám. A jak účastníci zaměřili svůj protest letos? „Mluví se pořád o krizi jako o nějaké přírodní síle stojící mimo nás, ale skutečná krize je, že vám už nevěříme. My jsme vaše krize, jsme vaše černé svědomí a přinášíme změnu,“ píše se mimo jiné v jejich prohlášení.

Jedná se o protest, s kterým si nevědí rady média (o karnevalech příliš neinformují), ale vlastně ani mnozí účastníci. Pro leckteré z nich je karneval dál především maškarní pařba. I přesto, nebo právě proto, vnáší průvod do ulic atmosféru, která je vzdálená jejich běžnému provozu a přibližuje je duchu vzájemnosti a vstřícnosti, na jaký jsme už na veřejných prostranstvích spíš zapomněli.

Rádio NP

Na stará kolena