NP č.384 > Téma číslaMysli a poslouchejMartina Křížková

Rádio 23 vysílá již šest let přes internet pro malý okruh posluchačů. Autoři vzešli z freetekno scény, ale záběr nyní mají mnohem širší.

 

Dvojrozhovor s Martou Klofáčovou a Frkem, kteří se jako ostatní na vysílání podílejí zadarmo a ve volném čase.

 

Má číslice dvacet tři ve vašem názvu nějaký význam?

Frk: Vzešli jsme z freetekno scény, kde je číslo 23 dost významný motiv. Začali ho používat Spiral Tribe, což byl vlastně první sound systém. Postupem času se kolem něj vybudoval skoro kult a číslo se dá napasovat takřka na všechno.

 

Začali jste pouštěním hudby z playlistu, dnes toho děláte mnohem více.

Frk: Děláme živé pořady s hosty, které uvádí Marta. Marta: Hlavně máme pět žánrových kanálů, kde hrajeme techno, breaky, psytrance, dnb a jungle a hardcore. Frk: Na těch hraje většinou playlist, nicméně nabízíme i možnost requestu. Znamená to, že si posluchač v archivu vybere, co chce slyšet, a jeho výběr pak hraje ven. Zatím to funguje pouze pro první kanál – tekno, ale v budoucnosti to půjde na všech. Na kanálu live pak vysíláme různé pořady a pravidelně přenášíme DJs večery z pražského klubu Wakata.

Marta: Byli bychom rádi, kdybychom mohli spolupracovat s více kluby, ale málokde se hraje každý den.

 

Kolik hodin čistého času vysíláte?

Frk: Naše pořady, které máme třikrát týdně, trvají dvě hodiny.

Marta: Jinak každý den jede deset až dvanáct hodin na živo Wakata.

 

Jaký druh pořadů vysíláte?

Frk: Děláme rozhovory, kluci mají D‘N‘B pořady. S kamarádem Mrkem jsme měli pořad o písničkách a tématické večery. Pokoušíme se o humorný pořad. Byla tu soutěž o ceny. Přenášíme koncerty a mejdany.

Marta: Sama hudbě tolik nerozumím. Zvu si do studia hosty, kteří dělají něco zajímavého. První po prázdninách zde byli třeba organizátoři z Freezefestu. Vysílání jsme udělali celé v rýmech. Baví mě, když má každý pořad svoji unikátní podobu.

 

Kolik lidí vás poslouchá?

Frk: Padesát, šedesát lidí denně. Když jsme dělali soutěž, tak něco přes stovku. Záleží také na tom, jestli je léto nebo zima. Protože v létě, když je hezky, internetové rádio nikdo doma u počítače neposlouchá.

 

Kdo je váš typický posluchač?

Marta: Zapomněla jsem říct, že s holkama děláme pořad Men Die First (MDF), který je vyloženě pro ženské. Jestli mně chybí nějaký posluchač, tak jsou to holky. Na začátku MDF vždy říkám: „Pánové, jděte dělat prádlo a zavolejte svoje družky.“ Snažíme se feminizovat. Emancipovat. Zveme si DJky. Vytáhneme ty, které jsou opravdu dobré.

Frk: Nikdy jsme nezkoumali, kdo nás poslouchá. Jsme původně techno rádio, takže prvotně to jsou asi lidi, kteří chodí na mejdany. I když dneska už je techno scéna jinde, lidi jsou dospělejší, těžko říci, co to může být za lidi.

Marta: Včera poslouchala jedna žena ze Švédska.

Frk: Taky nějaká dvojice z Argentiny.

Marta: Vysíláme pro kamarády a pro lidi, které zajímá tahle hudba. Spoustu lidí, kteří poslouchají pravidelně, vůbec neznáme. Ale víme o nich. Když jede pořad, mohou ho lidé přímo komentovat na chatu a my na to hned můžeme reagovat.

 

RADĚJI VLASTNÍ

 

Kdo za rádiem stojí?

Frk: Převážně my, měli jsme soundsystém AKA_10 a nějak nás přestali bavit mejdany. Začali jsme dělat rádio.

Marta: Jinak jsme normální lidé, kteří přes den pracují a ve volném čase se bavíme rádiem. Máme to jako hobby.

Frk: Platíme tady v klubu Cross, odkud vysíláme, normálně nájem. Skládáme se na něj dohromady ze svého. Je nás šest. Když potřebujeme více peněz, třeba na novou techniku, děláme v Crossu benefice. Nebo jsme vydali limitovanou sadu triček a koupili si nový mixák.

 

Jak dlouho vysíláte?

Frk: Od roku 2005, kdy jsme začali tím playlistem. První živý pořad jsme udělali ještě ten rok, když jsme dostali výprask od Jiříka (Paroubka). Hovory H, hovory o hovně. Byla to taková legrace.

 

Co říkáte ostatním rádiím?

Frk: Moc je neposlouchám, v práci nám hraje Rádio 1, ale jinak to je asi všude stejné předpokládám. Hraje se Karel Gott a Helena Vondráčková.

Marta: Ostatním rádiím říkáme to, že jsme si radši udělali vlastní.

Frk: Myslím, že to co děláme, tu nikdo jiný nedělá. Nevybavuji si internetové rádio, které by mělo pět žánrových a jeden živý kanál.

 

Chystáte nějaké novinky?

Frk: Chceme připravit skečový pořad, fiktivní reportáže, rozhovory a podobně. Na tom zkoušíme pracovat. Chtěl bych taky udělat rozhlasovou hru, ty už se moc nevysílají.

Marta: Chtěla bych zkusit ranní vysílání. Jednou týdně dvě hodiny. Ale mám zatím velký problém sem dostat DJe.

Frk: Nikomu se nechce ráno vstávat.

 

Nějaký vzkaz případným posluchačům?

Marta: Pro posluchače máme vzkaz: mysli a poslouchej.

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Věřím ve spravedlivý svět! / Jan Šerek > NP č.384 > Referát Představa, že světu vládne náhoda a věci se dějí slepě, bez ohledu na zásluhy, znepokojuje člověka odnepaměti. Zvláště při setkání s výrazně dobrými či zlými událostmi je těžké neptat se proč. Exsituje důvod, proč se mi událost přihodila anebo ne? A pokud takový důvod existuje, je součástí skrytého spravedlivého řádu, který vládne světu?   číst dále Sexuální kontrarevoluce / L. Jarkovská, Kateřina Lišková > NP č.384 > Ženská stránka Už více než rok zuří v Česku tažení proti sexuální výchově - pod heslem: „Opravdu chcete, aby se vaše děti učily na základní škole souložit bez zábran a výčitek s kýmkoli, kdekoli a jakkoli?“ Ve hře už není jen sexualita, ale všechna „nežádoucí“ témata.   číst dále Koncept přežití / Štěpán Kotrba > NP č.384 > Téma čísla Na horní palubě se ještě tancuje, i když loď se už potápí. Toto úsloví z dob první plavby největší nepotopitelné lodi, která se potopila, přesně vystihuje problém všech velkých institucí. Vzdálenost kapitánského můstku od podpalubí.   číst dále Rána na solar / Tereza Marečková > NP č.384 > Kultura | Literatura Ke knihám, které mají reklamu v tubusu eskalátoru chrlícího lidi z metra, mívám nedůvěru. Z pocitu, že dobrá kniha se prodává sama, nebo kvůli předsudku, že pozoruhodná kniha nezajímá mainstream. Román Iana McEwana Solar tvořil jedno z okének pomyslného pojízdného komiksu na mnoha stanicích. Přesto je to skvělá kniha.   číst dále