V případě Modiglianiho šlo o soukromého kupce, u karlovarských symfoniků o lehce zamlžený spor s novým vedením orchestru a snížení dotace od města. Kromě umístění v rubrice kultura tyto dvě informace spojují hlavně čísla. Křehká ženská tvář s protáhlými tvářemi a vystupujícími mandlovými víčky by skoro zaplatila karlovarským občanům novou multifunkční halu. I když anonymní kupec by musel ještě pár stovek miliónů přidat.
Kvůli předražené výstavbě sportoviště s kinem firmou Syner (slavné losování a obvinění z korupce před soudem v Liberci a Praze) či vůbec výstavbě, vedení silně zadluženého města s příjmy o něco málo vyššími než aktuální cena sošky, musí šetřit, kde se dá. I pět miliónů pro karlovarský orchestr. Neuvěřitelná cena za umělecké dílo je stále považovaná za dobrou investici v ekonomicky nejistých dobách. Modigliani hodnotu pravděpodobně neztratí, spíše ještě získá. Karlovarská hala se bude splácet na úkor dalšího života ve městě několik dalších let (a už asi navždy budou karlovarští připlácet na její provoz a údržbu). Utrácet se prostě musí umět.
