Cena za vegetativní udržení ekonomiky spočívá v nekompromisních opatřeních, navržených MMF: likvidace práv odborů při kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli, stejně jako konec třináctých a čtrnáctých platů, které dorovnávaly nižší výdělky ve státním sektoru. Řecká vláda, v jejímž čele stojí socialista George Papandreou, záhy schválila tříletý plán rozpočtových škrtů a zvyšování daní v objemu 30 miliard eur, přičemž samotný premiér vidí v osekání veřejných výdajů nutné východisko z rostoucí zadluženosti. „Jisté je, že se Řecko nyní stane mnohem chudším místem; školy, nemocnice i lidé zchudnou,“ stěžoval si přední řecký komentátor, Takis Michas.

Vyhlídky pro Řeky jsou nejisté, i když má mnoho z nich problém s tím, kdo dožene k odpovědnosti politiky, kteří mimo jiné roky falšovali údaje o hospodářské bilanci. V jistém smyslu nejde o nic nového: pracující žádají větší míru spravedlnosti, zatímco politici ve spolupráci s represivními složkami prosazují utahování opasků. Kolapsu státu je nakonec zabráněno zásahem zvnějšku, jenže následuje další uskromňování… Obyčejní Řekové se mají zkrátka od základů změnit a zbavit se sociálních práv, které si vydobyli za posledních třicet let. Premiér Papandreou chce navíc skoncovat i s korupcí, daňovými úniky a vůbec přestat plýtvat na všech frontách (sám prý hodlá jít příkladem – už vyměnil limuzíny ve svém vozovém parku za o něco fádnější Toyoty). Současnou situaci vládnoucí řecké „levice“ tak doplňuje zajímavým komentářem jeden ekonom z athénské univerzity: „Je přirozené, že se odboráři bouří, od toho jsou ostatně placeni – aby bránili reformám.“

Rádio NP

Nový Prostor naposled