Zatímco vánoční speciál NP je samozřejmostí, vytouženého velikonočního zajíce na obálce se naši prodejci ani letos nedočkali. Vánoce jsou pevně zakotveny svým neměnným časem, jasně vymezenou funkcí a ritualizovaným průběhem, který přijímají všichni, bez ohledu na víru a přesvědčení. S Velikonoci si oproti tomu nějak nevíme rady. Už jen to, že jsou pohyblivým svátkem, mohou vypuknout kdykoli mezi 23. březnem a 26. dubnem. Kdo má dnes mít přehled, která je nejbližší neděle po prvním jarním úplňku? Jsou to svátky obtížně dlouhé, s komplikovanou symbolikou, volné pondělí už jakoby k nim ani nepatřilo, tou dobou už je z tradičního křesťanského pohledu vlastně po všem. Střetává se v nich hned několik různých tradic, každá zanechala svou stopu a člověk ani neví co si vybrat, není-li pevně zakotven v konkrétní tradici, religionista nebo folklorista. Snad proto je obecné povědomí o nich tak mlhavé a leckdy se scvrkne v ony zajíčky a kraslice. Přesto nebo snad právě proto všechno jsou Velikonoce obrovskou výzvou a příležitostí. Právě ony a nikoli Vánoce jsou největším a nejdůležitějším křesťanským svátkem a lze je slavit ve skutečném usebrání, bez tlaku přepjatého konzumu, kýče a povinné rodinné pohody. Probouzející se příroda k veselení přímo vybízí a nepřeberné množství regionálních tradic i židovské a pohanské kořeny přímo vybízejí k tomu, aby je člověk objevoval a naplnil obsahem, který v něm nejvíce rezonuje. Duchovní svatý týden začínající květnou nedělí a následující pondělní extatická oslava plodnosti nás provádějí nejhlubšími tajemstvími života po vzoru starých mystérií. I v liturgii zaznívají silné pravdy, které se smí říkat jen jednou do roka. Buďme rádi, že jsou nám dopřány. Vzpomínám si na nehraný úděs anglické návštěvy, pozorující pondělní vyplácení pomlázkami. Nechtěla věřit, že se to opravdu smí a nikdo není pohoršen. Pod eufemismem „svátků jara“ se zkrátka skrývají mocné síly ohně, smrti, znovuzrození a obnovující plodivé síly, které stojí za to pořádně oslavit. A

Rádio NP

Proměna bez domova